Můj příběh
Jsem žena po čtyřicítce, která miluje venkov, přírodu, zvířata a hlavně svoji rodinu.
Vdávala jsem se poměrně brzy, ještě jako -náctiletá. Životem tak proplouvám jako manželka jednoho skvělýho chlapa, s kterým mám tři syny, farmu a život bez přívlastku “zaměstnanec”. Bydlím na malé vesnici na Vysočině, nedaleko Nového Města na Moravě. Mým denním “chlebem” se stala práce u zvířat na naší eko farmě, starost o domácnost a teplo rodinného krbu, a k tomu jeden super on-line projekt
S manželem a nejmladším synem rádi poznáváme krásy naší země, nejstarší synové už mají převážně své zájmy, kdy se jim velkým koníčkem stala hudba a koncerty s jejich kapelou Mayday.
Jenže ...
Před třemi lety přišel zlom. . Začala jsem poměrně dost hubnout, čím dál víc se objevovaly bolesti břicha, nevolnost, slabo. Zpočátku jsem byla za nižší váhu ráda, tak trochu se mi líbilo, že “bez práce” jde ručička vah dolů, pak mi to ale začalo vrtat hlavou. Moje obtíže se stupňovaly, žádné ze základních vyšetření neukázalo nic vyjímečného, žádná intolerance, ani paraziti. Pak ale přišlo na řadu vyšetření na gastroenterologii.
V té době už můj stav byl fakt na hraně, bála jsem se sníst už prakticky cokoliv. Do toho přišly obavy, zda se tedy nejedná o něco vážného, protože genetika v naší rodině není nejlepší. Hned jsem si vzpomněla na strýce a jeho rakovinu střev nebo babičku, která zemřela ještě o pár let starší, než jsem já teď. V tu chvíli se dostáváte do začarovaného kruhu. Neustálé bolesti, křeče, hubnete čím dál víc, síly máte stále méně, ale strach a obavy rostou raketovou rychlostí.
Tři týdny jsem čekala na výsledky gastro vyšetření. Pak mi domů přišel dopis a v něm diagnoza “těžký zánět žaludku, bakterie Helicobacter Pylori”. A k tomu recepty. Nic víc. Takže jsem začala užívat předepsané antibiotika, a hledala jak se z toho dostat ven. Najela jsem na šetřící dietu, vařila si jak pro batole, vyřadila tučné, pikantní, smažené jídlo, které jsem vždy tak milovala. Nemohla jsem klasické kynuté pečivo a vyřadit jsem musela spoustu oblíbených pokrmů. Ale můj stav se pomalu začal lepšit,a už jsem se necítila pořád tak slabá a unavená. Po půl roce na kontrolním vyšetření už to byl “jen” lehký chronický zánět a bakterie byly pryč.
V té době jsem hledala něco, co by mi ještě víc pomohlo stabilzovat moje zažívání a celkově se dát dohromady. A tehdy jsem narazila na příspěvek kamarádky o vláknině FIBER která je kombinací rozpustné, nerozpustné vlákniny a probiotik. A i další sortiment vypadal opravdu zajímavě.Dříve vyzkoušelné typy vláknin jsem již dávno vyřadila, to se z dlouhodobého hlediska nedalo užívat, ale tahle vláknina s pomerančovou příchutí mě fakt oslovila. A užívám ji dodnes. Díky ní jsem se dostala k projektu, který mi tak nějak v mém životě chyběl. Něco, kde bych se mohla i při práci na farmě a v domácnosti realizovat. Projekt, ve kterém můžu sdílet a předávat dál informace o tom co mi pomohlo i o dalším sortimentu, který doslova “mění životy”. Navíc je to super pasivní příjem bez závazku, kdy si jedete dle svého, nikdo vás do ničeho nenutí a je jen na vás, jestli výše vašich provizí bude v řádu stovek či tisíců korun. Chci ukázat ženám, že i farmářka může dělat online byznys a věnovat se tomu, co ji v životě dodá poslední kousek puzzle tak, aby ta skládačka byla kompletní.